Byliny na závažné trávicí potíže, gastritidu, anorexii

Bylinné směsi a doporučení pro léčbu nechutenství, anorexie, gastritidy, žaludeční neurózy a vředů od předního odborníka v oblasti fytoterapie, tradiční čínské medicíny a přírodní léčby MUDr. Radomíra Růžičky, CSc:


NECHUTENSTVÍ Je těžké rozhodnout, kolik má jedinec sníst. Někomu stačí malé množství jídla. Skutečné nechutenství může mít jednak funkční podklad, nebo může být příznakem celé řady onemocnění.


Poruchy chuti k jídlu jsou vnějším výrazem psychologických a emočních zmatků. Většina postižených má nízké sebevědomí a je pro ně obtížné vyjádřit své pocity. Funkční nechutenství bývá nejčastěji následkem nucení k jídlu, neboť překrmování potlačuje pocit hladu a vytváří přímo odpor k jídlu.

Někdy porucha chuti následuje po období redukční diety a bývá často provázena strachem z přibývání na váze. Základem mentální anorexie bývají nejčastěji emoce odpornosti, úzkosti, strachu zejména u psychických onemocnění. U mladých dívek kolem puberty a u mladých žen je nechutenství charakterizováno odmítáním potravy z abnormální snahy po zhubnutí, které může vést až k úplné kachektizaci. Důležitá je psychiatrická léčba.


Také akupunktura může tuto léčbu podpořit, stejně jako čaj ze zeměžluči nebo pelyňku. Jedinci trpící nechutenstvím mohou trpět také hormonálními poruchami, které u žen vedou ke ztrátě menstruace a u mužů ke ztrátě potence.

Potravinové doplňky nemohou zabránit vzniku těchto poruch, ale mohou pomoci zlepšit zdravotní stav. Zinek může povzbudit chuť k jídlu. Nutný je také přívod vápníku a hořčíku pro udržení dobrého stavu kostí. Nutný je přívod vitaminů, zejména C a E. Z fytoterapie se doporučuje v průběhu dne popíjení čaje z kopřivy po doušcích, eventuálně u dětí koupel z mateřídoušky. Homeopatika Calcium phosphoricum.

GASTRITIDA


Charakteristickým příznakem onemocnění je pálivý pocit v horní části žaludku, stoupající vzhůru. Časté bývá pálení žáhy, nevolnost, nadýmání.

Akutní onemocnění je důsledkem zánětu žaludeční sliznice vyvolaného nejčastěji bakterií Helicobacter pylori, který také způsobuje žaludeční vředy. Chronické onemocnění se vyskytuje zejména u starších lidí. Vedle dietních chyb je vyvolává i dlouhodobé užívání nesteroidních analgetik.

V etiologii hraje podstatnou roli i stres. Onemocnění může být příčinou a začátkem vzniku žaludečních vředů. Důležité v léčbě tohoto onemocnění je vyhýbat se alkoholu, kořeněným jídlům, a jiným dráždivým látkám, jako například kávě, silnému čaji, masovým výtažkům.

Vhodné jsou banány, rýže, jablka. Také je nutný pitný režim s dostatkem vody. Naopak vhodná je konzumace malých dávek nedráždivé stravy. Z fytoterapie pak heřmánkový čaj, lékořice, řebříček, třezalka, vachta trojlistá. Také lze použít 10 g islandského lišejníku a 200 g medu. Večer je dát do hrnce, přelít dvěma litry vody. Ráno směs vařit, dokud nezůstane jeden litr vývaru. Poté scedit. Užívat nalačno 2 lžíce třikrát denně. Dobré služby prokáže také čaj ze stejných dílů černého čínského čaje, nati zeměžluči a nati černobylu. Z jiných bylin uklidňuje zánět žaludku lékořice a zerav. Trávení podporují bylinkové čaje (fenyklový, zázvorový, heřmánkový). Mátový čaj pomáhá po jídle, hlavně v teplém podnebí. Jde-li o alergickou gastritidu, pak je vhodná bříza a buk a prášek ze sušených žampionů.

ŽALUDEČNÍ NEURÓZA


Jde o poruchu vyšší nervové soustavy, poruchu adaptace k okolí, poruchu jemných koordinujících funkcí vegetativního i somatického nervového systému. Vzniká často za nepříznivých životních situací. Projevuje se podobnými příznaky jako vředová choroba (viz tam), avšak rentgenologický nález je negativní.

Z fytoterapie potíže uklidňuje směs stejných dílů islandského lišejníku, nati meduňky lékařské, květu heřmánku. Jednu lžíci směsi zalít sklenicí vařící vody, ještě 2 minuty povařit, pít dvakrát denně nalačno. Homeopatika Ignatia. Dále pak Belladona, Magnesium phosphoricum, Magnesium carbonicum, Nux vomica, Nux moschata (zejména je-li současně tělesná a duševní únava, neustálý úpadek nálady), při křečích zažívacího traktu s hlenovou stolicí Potentilla anserina,

VŘEDOVÁ CHOROBA ŽALUDKU A DVANÁCTNÍKU Vzniká poruchou rovnováhy mezi kyselými trávícími šťávami a ochrannou vrstvou na žaludeční sliznici. Obnažením žaludeční sliznice a jejím poleptáním žaludeční šťávou vzniká žaludeční vřed. Další příčinou je infekce bakterií Helicobacter pylori. Větší výskyt vředové choroby je také vázán na vysoký příjem soli a sójové omáčky v potravě.

Proti vředům mohou chránit některé mastné kyseliny obsažené v rybích olejích a olejích vyrobených ze semen. Zvýšenou tvorbou prostaglandinů (látek, které mimo jiné mají chránit výstelku trávícího traktu). Onemocnění se projevuje svíravou nebo hlodavou bolestí v žaludku, buď právě před jídlem nebo několik hodin po něm. Může se také projevit pálením žáhy, ale i nevolností, zvracením, hubnutím. Zmírňuje se po nedráždivé stravě, mléku a lécích snižujících žaludeční kyselost. Žaludeční či dvanáctníkový vřed (který je častější) může krvácet a při krvácení je černá stolice. Náhle vzniklá bolest může být známkou proděravění žaludeční nebo dvanáctníkové stěny. V tomto případě je nutná okamžitá operace.

K předejití vzniku nemoci, stejně tak k její léčbě je nutné se vyhýbat velkým porcím jídla (podporují nadměrné množství žaludeční kyseliny), dále pak ostrým a kořeněným jídlům (čili papričky, černý pepř, hořčice, kari), smaženým jídlům, zejména pak na přepalovaném tuku.

Vyvarovat se soli a sójové omáčky, alkoholu, kávy (kofeinu), čaje (theinu) a koka-koly, neboť zvyšují kyselost žaludku. Nekouřit, neboť kouření zpomaluje hojení. Zprvu pojídat kašovitou stravu, místo chleba starší rohlíky nebo veku.

Vhodné je konzumovat hodně zeleniny bohaté na beta karoten, (eventuálně A vitamin 3x denně 25000 jednotek pět dnů po sobě, pak dva dny přestávku), který ochraňuje sliznice, a ovoce obsahující vitamin C. I vitaminy skupiny B jsou vhodné. Dále je vhodný zvýšený přívod zinku (celozrnná strava, dýňová semínka, mořští korýši, zejména ústřice). Účinný je také kořen lékořice, který neutralizuje žaludeční šťávy.


Avšak zvyšuje krevní tlak, proto není vhodný u nemocných s hypertenzí. Lékořicový kořen chrání také před účinkem acylpyrinu, ibuprofenu a jiných léků na sliznici žaludeční. Také šťáva z listů aloe vera obsahuje stahující látky hojí vředy a snižuje vylučování žaludečních šťáv. Hojivému procesu napomáhá glutamin, který je také obsažen ve šťávě ze zelí. Proti Helicobacter pylori působí antibiotika.

Z přírodních čajů je vhodný čaj připravený z třezalky, řebříčku, Iněného semene, kořene lékořice a kořene kostivalu, které dáme stejným dílem. Nebo čaj připravený tak, že na 750 ml vody dáme 40 g kostivalu, 40 g kořene proskurníku, 20 g květu měsíčku, 20 g kořene lékořice. Popíjet po doušcích, ne však déle jak jeden měsíc.

Ze slizových, spasmolytických a hojivých čajů je vhodný ze 4 dílů islandského lišejníku, po 2 dílech jitrocele a Inice květele nebo mochny husí, po 1 dílu nati řepíku a nati dobromysli. Dvě čajové lžičky směsi spařit šálkem vroucí vody, nechat 10 minut vyluhovat, scedit a pít mezi jídly 4x denně.

Jinou možností je 100 g suchých šípků přelít 1/3 litru vody, krátce povařit a nechat přes noc vyluhovat. Ráno do roztoku přidat trochu škrobu, 100 g medu a vše dobře rozmíchat. Jiný čaj tvoří 3 díly islandského lišejníku, po 2 dílech kořene proskurníku, lékořice a kostivalu, 1 díl nati vlaštovičníku.

Při bolestech a prokázaném vředu: čaj ze 4 dílů kořenů slézu, nebo proskurníku, 4 dílů listů jitrocele, 4 dílů plodů anýzu, 3 dílů heřmánku, 3 dílů oddenku pýru plazivého, 3 dílů kmínu, 3 dílů listu máty peprné, 3 dílů třezalky. Tři lžíce přelít 750 ml studené vody, povařit 3 minuty a nechat půl hodiny ustát. Pít po doušcích.

Při krvácení do stolice (meléně) pít čaj ze 3 dílů kůry z mladých dubových větévek, 3 dílů kořene mochny nátržníku a po 2 dílech listu jitrocele, nati třezalky a nati kokošky pastuší tobolky. Dvě lžíce směsi přelít půl litrem studené vody a 2 minuty povařit.

V léčbě žaludečních vředů pomáhá i 20% propolisová tinktura, které bereme jedenkrát denně 40 kapek nakapaných do vody. Také jitrocel, který je nutné rozmixovat, vytlačit šťávu. Užívat třikrát denně jednu lžičku. Nebo nakrájet bílé zelí, rozmixovat ho, vytlačit z něj šťávu a denně užívat skleničku. Do každé přidat 50 g šťávy z celeru. Stejně dobré služby udělá i pětkrát denně užitá lžička vylisované šťávy z celé natě kostivalu lékařského, nebo šťáva z aloe. Tento text je výtažek z knihy Radomír Růžička „Tradiční čínská medicína v denním životě“


Další tipy, zajímavosti a doporučení najdete v kategorii „Články“ – „Byliny, produkty, potraviny a jejich účinky


Ráda Vám doporučím konkrétní byliny a jídelníček přímo pro Vás. Každý člověk je jedinečný a je třeba ke každému přistupovat individuálně.

Jako certifikovaná terapeutka nabízím sestavení bylinných směsí (případně i jídelníčků) přímo na míru. Co prospívá jednomu, druhému prospívat nemusí, přitom oba mohou mít stejný zdravotní problém.

S čím vám mohu pomoci:

  1. Doporučení vhodné stravy a životního stylu

  2. Detoxikace, redukce váhy

  3. Únava, potíže se spánkem

  4. Problémy s trávením včetně prediabetes a hypoglykémie

  5. Akné, ekzémy, plísně

  6. Menstruační potíže, hormonální nerovnováha, klimakterium

  7. Nervozita, napětí, úzkost, deprese

Kontaktovat mne můžete prostřednictvím emailu – tradicniterapie@gmail.com nebo volavka@lecive-pohadky.cz, Zlín.

Upozornění: Informace uvedené na tomto webu www.tradicni-terapie.cz jsou pouze informativní a nejsou určeny k nahrazení rad od kvalifikovaného lékaře. Stejně tak ani bylinná léčba a změna jídelníčku nemůže dle legislativních norem nahradit léčbu západní medicínou. Tradiční medicína je velmi úspěšná v případě dobře nastolené spolupráce. Někdy je léčba dlouhodobá, ale její pozitivní vliv pocítíte již po pár dnech či týdnech.