V letním horku volte ochlazující potraviny, ideálně ochladí červený meloun. Pokud máte slabý organismus, zvolte mírnější ochlazení: nakrájejte na kousky melounovou bílou dužinu, krátce povařte a vlažné popíjejte.
Banány by se měly jíst pouze v létě, nebo při velkém vnitřním horku, třeba po oslavě, kde se pil alkohol, jedly klobásy apod. Ochladí vnitřek stejně jako salátová okurka.
Vyzkoušejte lahodné jahodové drinky: Jahodovo-melounové smoothie – 150 g jahod, 300 g mražených melounových kostek z melounové dužiny bez semínek, 150 g mandlového mléka, 2 lžičky medu, čerstvé lístky bazalky. Jahodové osvěžení: 200 g jahod, 100 ml jablečné šťávy, 150 g oloupaného jablka. Jahodový milkshake: 100 g jahod, 1 banán, 250 g řeckého jogurtu, 20 g ovesných vloček, cukr dle chuti na dochucení. Dané ingredience vložte do mixéru a umixujte si svůj drink.
Jahodám nesvědčí mytí pod tekoucí vodou. Přicházejí tak totiž až o 50 % vůně. Lepší je jahody krátce položit do mísy s vodou a pak nechat okapat.
Vodní melouny byly pěstovány před více než 5 000 lety. Egypťané kreslili melouny na stěny hrobek. Melouny také dávali k mrtvým tělům, aby se jimi zemřelí živili při cestě podsvětím. Rekordní meloun o váze 159 americkém Tennessee.
Na podzim je třeba vysušit vlhkost z léta, protože v létě je hodně vlhkosti i z ovoce. U nadbytku vlhkosti, otoků, celulitidy nejíst ovoce vůbec, jen zeleninu, pohanku, vejce, protože je potřeba organismus vysušit. Pomůže i pálivá zelenina, tedy cibule, pórek, křen, česnek. Když zůstane vlhkost z léta v těle a nevysuší se na podzim, přejde do rýmy, nachlazení apod.
Naopak kuřáci, nebo kdo trpí na suché ekzémy, kdo pracuje v prašném suchu a celoročně se vysušuje, tak na podzim ještě více zavlhčit – agar-agar, kuzu, puding…
Kov patří k masu, maso a krev vytváří kov. Na podzim (který je kovový) je vhodné jíst maso, ale také hrách, který také vytváří kov. Hrách obsahuje hodně inulinu, proto zlepšuje střevní mikroflóru. Luštěniny všeobecně obsahují inulin, který pomáhá držet ve střevech ideální mikroflóru, ale hrách ho obsahuje nejvíc.
V podzimních měsících je dobré doplnit jídelníček o kysané zelí. Je symbolem střední Evropy. Američané dokonce přistěhovalcům z německých a rakouských zemí (tedy i Čechům) říkali Krauts (v překladu „zelí, zelináři, zelňáci“). Naklepané zelné listy pomáhají při hojení hnisavých ran, různých ekzémů, vyrážek či akné. Vhodné nejsou jen na čerstvé rány. Naklepané a krátce na oleji osmažené listy zelí přikládali staří bylináři jako účinnou úlevu na bolavé revmatické svaly a klouby. Kysané zelí provází člověka už tisíce let.
Nechybělo ani ve sklepích starých Řeků a Římanů. Napěchováno v sudech také provázelo námořníky, které chránilo před kurdějemi z nedostatku vitaminu C i dalšími nemocemi.
Na podzim se také doporučuje pojídat více jablek. Původní domovinou jabloně byla Čína. Dnes známe více než 20 000 jablečných odrůd. Jablka ve vodě plavou, protože jsou z 25 % tvořeny vzduchem. Jablka prospívají plicím, pomáhají proti kouření, protože jejich ovocné kyseliny aktivují nikotin uložený ve střevech, proto často jablka kuřákům nechutnají. Jablka ale umí střeva od toxinů vyčistit.
Nejvíce rostou houby 10 dní po dešti. Houby se nemají zapíjet vínem, protože pak začnou v břiše kvasit a mohou způsobit křeče. Hřiby mají rády přívalové deště. Nejvíc rostou poté, když teplé a suché počasí vystřídá liják a zase se oteplí. Pevné a nečervivé houby vydrží v lednici i týden. Některé druhy hub si žádají důkladnou tepelnou úpravu, například hřib kovář by se měl vařit aspoň 20 minut, aby vás z něj nebolelo břicho.
V zimě je dobré zařadit do jídelníčku více masa. Husí maso obsahuje skoro třikrát více vitaminu B2 než kuřecí a téměř dvakrát tolik vitaminu B6. Je také kvalitním zdrojem draslíku, fosforu a železa. Ve Starověkém Řecku byla husa posvátná. Naopak Římané z hus konzumovali jen prsa a játra, zbytek byl považován za vhodný jen pro otroky. Ze Starověkého Říma jsou také známy husy coby domácí mazlíčci doprovázející pána stejně jako pes. Velmi ceněné bylo husí peří. Husy se od pradávna využívají i k hlídání. Kejháním prozradily útok Galů na Řím. Britská armáda měla vojenské hlídací husy při boji proti Japoncům. Vietnamci ve válce používali husy k hlídání letadel. Dodnes se hlídací husy používají ve Francii i ve Skotsku
V ČR vyprodukujeme každý rok kolem 20 tisíc tun ryb, většinou kaprů. Průměrný Čech sní ročně zhruba 5,5 kg ryb (obvykle mořských – sladkovodních jen 1,5 kg). Běžný pstruh stráví 80 procent času během dne pouze jezením. Jejich žaludek umí zpracovat nejen různý hmyz, ale i trávu, klacíky či hlínu. Pstruzi mají vynikající zrak – oči umí otáčet do všech směrů, proto vidí téměř celé své okolí najednou.
V zimě je nutné posilovat ledviny (vlašské ořechy, reishi, cordyceps, spánek), protože pak v pohodě zvládneme nejen chřipky, ale také jarní alergie.
Alkohol opatrně, protože sice nás v zimě zahřeje, ale rozšiřuje póry podobně jako sauna. Proto není dobré pít alkohol venku v zimě, kdy pak skrze otevřené póry vnikne do těla více chladu.
Při virózách a nachlazeních se vyhýbat nadbytečnému užívání citrónů, paralenů a brufenů, protože mohou zatlačit nemoc dovnitř.
Barva jazyka, rýhy, tečky a povlak – to vše odráží stav uvnitř organismu. Povrchové příznaky se ale na jazyku téměř neprojeví – jazyk odráží spíše dlouhodobý vnitřní stav.
Při nachlazení může být puls silný, protože škodlivina má velkou sílu a vytváří v organismu nadbytek. Bakteriální onemocnění (vpád větrného chladu) se šíří pomaleji, než virová (pochází z vpádu větrného horka = horko se často projeví vyrážkou). Nemoci z horka mají silné projevy u dětí a dospívajících, protože děti a dospívající jsou primárně yangové povahy.
Při prostydnutí pomůže stát holými chodidly na prohřátém polštářku nebo přímo v prohřáté soli (dáme do pekáče hrubozrnnou sůl, zahřejeme a stoupneme si na ni). Takto se prohřeje celé tělo a namasíruje bod ledvin uprostřed chodidel.
Pečení vánočky je nejstarší česká vánoční tradice. Peklo se tolik vánoček, kolik měla rodina členů a k tomu ještě jedna největší na štědrovečerní stůl. Zřejmě první písemnou zmínku o vánočce má na svědomí benediktinský mnich Jan z Holešova. Kolem roku 1400 napsal dílo s názvem Pojednání o Štědrém večeru, kde se mimo jiné zmínil o zvyku pečení vánoček. Aby se vánočka zdařila, nesměla hospodyně po celou dobu přípravy promluvit. Také nikdo neměl mluvit na ni. Během kynutí těsta pak hospodyně vyskakovala do výšky, aby těsto dobře vyběhlo. Nepovedená vánočka znamenala nezdar v příštím roce.
Jak se jedlo o velikonočních svátcích? Zelený čtvrtek – zelené polévky z kopřiv, špenátu, zeli a petrželky by neměly tento den chybět. Dříve se k nim podávaly škvarkové placky nebo pletence. Velký pátek – jídávala se hustá polévka s kysaným zelím, bramborami, fazolemi. Naopak mezi „zakázané“ patřilo mléko a vejce. Bílá sobota – je spojena s velikonoční nádivkou a mazancem, který se na Moravě často při jídle namáčel do vína. Boží hod velikonoční – peklo se drůbeží, skopové i jehněčí maso. V chudších rodinách, kde nebylo maso, se pekl beránek sladký.
Barva vaječného žloutku nesvědčí o kvalitě vajec, ale o druhu krmení. Oranžový žloutek zajistí zejména žlutá kukuřice, sušená vojtěška a senná moučka.
Chřest je původní staročeské slovo. Naše země byla dříve dokonce chřestovou velmocí. Aby nepřišel o žádnou svoji super vlastnost, měl by se konzumovat do 36 hodin od sklizně.
Co je pro Vás lék a co naopak jed? Zjistíme při osobní diagnostice. Objednat se můžete přes email tradicniterapie@gmail.com, nebo telefonicky na 608 77 05 06. Vše o nabízených službách a cenách se dočtete zde.