Borůvky léčí střeva, vylučují horkost i parazity

Borůvky patří mezi tzv. „superpotraviny“, tedy výživově nejhodnotnější plodiny. Výzkumy prokázaly jejich až zázračné účinky.

Borůvky zejména:

1. snižují cholesterol

2. zpomalují růst rakovinných buněk

3. pomáhají regulovat hladinu krevního cukru při diabetu II. stupně

4. léčí afty

5. zlepšují zrak

6. zpomalují stárnutí organismu

7. uklidňují nervy

Mají ale i mnoho dalších účinků. Sušené borůvky se již odedávna používají pro děti jako lék na průjmy. Protože drží v těle vodu, působí protizánětlivě a zklidňují zvracení. Podobně působí také borůvkový čaj.

V 16. století objevili léčitelé další pozitivní účinky tohoto malého bobulového ovoce, a to zejména příznivý vliv na žaludek, plíce a srdce. Známé je, že snižují riziko srdečně-cévních chorob, snižují vysoký krevní tlak a šťáva z nich je vhodným doplňkem při dietě.

Pro jejich výjimečné schopnosti údajně užívali angličtí letci borůvkové džemy a kompoty pro zlepšení zraku, celkového zdraví, zklidnění nervů a posílení imunity. Borůvky se totiž běžně užívaly při léčbě respiračních onemocnění, chřipky, angíny a zánětlivých onemocněních sliznic, tradičně také pro léčbu močového ústrojí.

Borůvka podle tradiční čínské medicíny:

1. Vyživuje krev a jin

2. Vylučuje horký hlen

3. Posiluje energii čchi (Qi)

4. Rozprouďuje blokádu krve

5. Vylučuje parazity

Malá modrá borůvka v minulosti zaujala především barvíře. Výhradně přírodní barviva byla u nás používána k barvení oblečení a ostatního textilu do poloviny 18. století. V Čechách a na Moravě se barvíři dělili na tzv. černobarvíře (barvili na černo, na modro a na hnědo) a krasobarvíře (barvili na žluto, červeno a zeleno). Byly proto využívány zdroje některých přírodních barviv, které se nacházely i u nás.

Více než borůvka se ale užívala např. mořena barvířská, boryt a šafrán. Po rozvoji syntetických barviv (po roce 1860) došlo k likvidaci porostů barvířských rostlin. Od této doby místo nich začal chemický průmysl vyrábět syntetické náhražky.

Aby se borůvky mohly užívat i v zimě, obvykle se sušily, případně se z nich vyrábělo víno, které také pomáhalo při zažívacích chorobách, při průjmu a nechutenství. Tradičně se prý připravovalo takto:

Přebrané a umyté borůvky se krátce povařily, po částečném vychladnutí se z nich vylisovala šťáva, která se dala do sudu s vodou a medem (cukrem): „Do soudku asi 30 l pojmoucího vezme se 10 l šťávy, 14 l vody a 4 kg cukru, 20 g surového, na prášek utlučeného vinného kamene. Abychom docílili rychlejšího kvašení, možno přimíchati též něco šťávy rybízové. K jmenované směsi možno přidati 5 l šťávy rybízové, 10 l vody a 3 kg cukru; musíme dáti ale směs do soudku 45litrového. Odporučuje se soudkem velmi často a silně zatřásti, anebo, jsou-li sudy větší a těžší, hůlkou skrze špuntovnici dobře směs promíchati. Aby bylo kvašení rychlejší a abychom docílili lepšího vína, odporučuje se přídavek moučky sladové (100 g na 100 l moštu) a staráme se o to, aby teplota v kvasné místnosti byla vysoká, mezi 20-25 °C.“

Další zajímavosti, rady, tipy a doporučení najdete v kategorii „Články“ – Byliny, potraviny, produkty.

Jsme rádi, že vás naše články inspirují, ale prosíme, nekopírujte je. Děkujeme.

Ráda Vám doporučím konkrétní byliny a jídelníček přímo pro Vás. Každý člověk je jedinečný a je třeba ke každému přistupovat individuálně.

Vše o nabízených službách a cenách se dočtete zde.

Kontaktovat mne můžete prostřednictvím emailu – tradicniterapie@gmail.com

Upozornění: Informace uvedené na tomto webu www.tradicni-terapie.cz jsou pouze informativní a nejsou určeny k nahrazení rad od kvalifikovaného lékaře.

#průjem #střevnípotíže #trávení