Lidská mysl a psychika mají na náš život rozhodující vliv. Mnohdy to vypadá, že ale mysl chce úplně něco jiného, než srdce. A často se zdá, že to nejsme my, kdo řídí naše cesty, ale že jsou to naše zcela nezvladatelné emoce. Občas to v nás vře a ani nevíme, proč.
Jedním z důvodů je i to, že se téměř neustále dostáváme do situací, které jsou nám povědomé a ve kterých proto nereagujeme na přítomný stav, ale reagujeme „jako kdysi“.
Naše reakce tak často vycházejí z traumat, které jsme vytěsnili a z toho vyplývající nízká úroveň sebeuvědomění.
„Sebeuvědomění je ale přitom základem pro zvládání nálad, emocí a potenciálně destruktivních činů, které z nich vychází. Terapie si v prvé řadě klade za cíl zvýšit úroveň tohoto sebeuvědomění,“ říká psychoterapeutka Iveta Havlová.
„Člověk, který si alespoň uvědomuje, co ho trápí, má šanci podrobně prozkoumat,
jestli náhodou situaci nevidí příliš černě, s někým si o svých potížích promluvit a nakonec s nimi i něco dělat. Ten, který neví, který je prostě jen unášen proudem emocí a nálad, je ve zcela bezvýchodné, bezmocné situaci,“ vysvětluje.
Psychoanalytičtí odborníci potvrzují, že citově zdravé děti jsou schopny se samy emočně uklidňovat, utěšovat i tím, že se k sobě chovají se stejnou péčí, s jakou je kdysi utěšovaly jejich matky.
Bohužel současné matky mnohdy nejsou schopné chovat se k sobě něžně a být uvolněné a spokojené. Pak dítěti místo objetí a klidného vzoru, nabízí různé rady a hecování k výkonu „Ty to dáš!“ a vedou ho spíš k vyčerpávání, soutěžení a neklidu.
Vědci už dokázali na jednoduchých pokusech, jak například člověk s dobrým rodinným zázemím vyhodnocuje lidské tváře jako přátelské a člověk pocházející z méně utěšených poměrů vnímá tytéž tváře nepřátelsky.
„Všechny tóny našeho dětství se k nám stále vracejí, převlečené ze dnešní situace a emoce s nimi spojené,“ připomínají psychoterapeuti.
Není přitom nutné hledat viníky a živit v sobě zlobu. „Moje filozofie a hluboké přesvědčení je, že nikdo za nic nemůže. Máma má svůj nervový systém a s tím spojenou schopnost klidné pozornosti, lásky a péče dané svou genovou výbavou, svým příchodem na svět a kontaktem se svými rodiči. Otec má toleranční kapacitu pro stres a svou vnitřní mapu pro lásku, zodpovědnost, vytváření bezpečného zázemí dány zase svými geny, příchodem na svět a dětstvím. Je to rovnice, která začala (vždy) už před několika generacemi,“ uvádí Iveta Havlová.
A jak z toho ven? Je třeba nebát se podívat na své emoce. Zkusit je zpracovávat uvědoměním, dechem, odbornou psychoterapií, vytvořit nový obraz svého života, přesvědčit se o své síle a pročistit játra, která jsou dle tradiční čínské medicíny zodpovědná za přílišné množství nezvladatelných emocí, agresivních výbuchů, roztěkanosti a neklidu.
Jak pročistit játra se žlučníkem a zklidnit tak své emoce, jsme psali zde.
Podstatnou roli na cestě ke klidné psychice hraje strava. Zpočátku je zejména nutné vyloučit maso, které do organismu vnáší mnoho neklidu, alkohol, protože je příliš horký a sladkosti, které tvoří hlen a ten následně zamlžuje mysl.
Jak je vše v našem organismu propojeno, ukazuje odborník na východní medicínu, Giovanni Maciocia. Mimo jiné zdůrazňuje škodlivé působení negativních emocí na organismus. Např. nenávist, žádostivost nebo pocity viny:
Nenávist se dosti podobá hněvu, liší se však od něj tím, že spíše než nezvladatelný a spontánní výbuch, který je typický pro hněv, znamená „chladnou" a vypočítavou zášť. Když je nenávist chována po mnoho let, představuje velmi devastující a destruktivní emoci.
Postihuje srdce a játra a zauzlovává a zpomaluje čchi. Mezi symptomy a příznaky způsobené nenávistí patří bolest hrudníku, bolest v podžebří, nespavost, bolest hlavy a vnímané bušení srdce. Tyto projevy zahrnují bolest v určité části těla, protože když je nenávist pociťována po mnoho let, obrací se dovnitř a zraňuje pouze osobu, která ji cítí.
Žádostivost, tedy přílišná touha, je spojena s Ipěním na vnějších objektech nebo jiných lidech. Tato přílišná žádostivost, která je v čínské medicíně jedním z aspektů emoce „radosti", působí, že ministerský oheň vyšlehává vzhůru a sužuje mysl. Je tím myšlen stav ustavičné žádostivosti, která není nikdy uspokojena. Může být zahrnuta touha po materiálních objektech i po uznání. Žádostivost ovlivňuje srdce a rozptyluje čchi.
Žádostivost ovlivňuje také osrdečník tím, že rozdmýchává ministerský oheň. Při nemoci ministerský oheň znamená patologický prázdný oheň povstávající z ledvin; ovlivňuje osrdečník, a tudíž mysl. Je-li mysl klidná, vyrovnaná a spokojená, osrdečník jde svojí cestou a život je šťastný a vyrovnaný. Je-li mysl slabá a nespokojená, osrdečník se řídí potřebami žádostivosti a člověk neustále touží po nových předmětech nebo nových známkách uznání; když jich ale dosáhne, nikdy ho neuspokojí a zanechají ho ještě více frustrovaného. Právě těchto příčin jak taoismus, tak buddhismus kladou důraz na omezení žádostivosti s cílem zabránit rozdmýchání ministerského ohně, který vyrušuje mysl. Žádostivost způsobí oheň srdce nebo prázdnou horkost srdce v závislosti na základním stavu dané osoby. Pokud existuje tendence k nedostatku jin, která je běžná u lidí se sklony k přepracování, povede žádostivost k prázdné horkosti srdce. Ta způsobí vnímané bušení srdce, zardění lící, sucho v krku, nespavost a duševní neklid.
Pocit viny je na Západě mimořádně běžnou emocí a příčinou nemocí. Pocit viny může pocházet z překročení společenských nebo náboženských tabu nebo z nějakého špatného činu, kterého člověk později lituje. Neopodstatněným a subjektivním pocitem viny mohou rovněž trpět lidé, kteří mají tendenci se obviňovat z každého nezdaru.
Pocit viny postihuje srdce a ledviny a působí stagnaci nebo pokles čchi. Může zapříčinit stagnaci čchi v hrudníku, nadbřišku nebo břiše a mezi jeho klinické projevy patří nepříjemný pocit v hrudníku, bolest v nadbřišku nebo břiše a pocit nafouknutí a tenký pulz. Jazyk mívá červenou špičku a pulz při tepání vibruje. Oči vyhlížejí nestabilně a osoba je při mluvení často zavírá.
Jestliže pocit viny postihne ledviny, může způsobit pokles čchi, což vede ke vzniku problémů s močením, například mírné inkontinence, ukapávání moči a pocitu tahu dolů v podbřišku. V některých případech může pocit viny vzniknout rovněž z potlačení hněvu. Když je hněv potlačen a nepřiznán, může se obrátit směrem dovnitř a způsobit sebetrestající postoj a pocit viny.
Je vidět, že orgány a psychika jsou propojeny a vzájemně se ovlivňují. Proto také můžeme pomocí bylin působit nejen na fyzické, ale také duševní nemoci.
Další zajímavosti, tipy a doporučení najdete v kategorii „Články“ – Psychika, deprese, úzkost, psychoterapie
Každý člověk je jedinečný a je třeba ke každému přistupovat individuálně. Na osobní diagnostiku a poradenství se můžete objednat prostřednictvím kontaktního formuláře, nebo emailem tradicniterapie@gmail.com, nebo telefonicky 608770506.
Upozornění: Informace uvedené na tomto webu www.tradicni-terapie.cz jsou pouze informativní a nejsou určeny k nahrazení rad od kvalifikovaného lékaře. Cílem je seznámení se s tradičními metodami a možnostmi podpory zdraví, osvěta veřejně dostupných poznatků či odborných studií, nejde o propagaci konkrétních výrobků ani prodej doplňků stravy. Jen bylinná léčba a změna jídelníčku nemůže dle legislativních norem nahradit léčbu západní medicínou. Tradiční medicína je velmi úspěšná v případě dobře nastolené spolupráce. Někdy je léčba dlouhodobá, ale její pozitivní vliv pocítíte již po pár dnech či týdnech.
Pro osobní konzultaci napište na email tradicniterapie@gmail.com nebo se objednejte přes kontaktní formulář níže. Vše o nabízených službách a cenách se dočtete zde.
Comments