Nadměrné pocení či slinění z pohledu TČM

Dělení tělních tekutin a jejich vylučování pomáhá udržovat rovnováhu mezi tekutinami (jin) a čchi (jang) v těle, a také i regulovat teplotní rozdíly a výkyvy mezi organismem (jin) a podnebními vlivy (jang). ,,Potrava vstupuje do úst, je přepravována do žaludku a střev, a její tekuté složky se rozdělují do pěti druhů tekutin. Za chladného počasí, a pokud je člověk nedostatečně oblečen, mění se hlavně na moč a vydechovanou páru; v horkém počasí a tehdy, když je člověk příliš oblečen, mění se hlavně na pot,“ uvádí staré lékařské knihy. Jakmile se tento zcela běžný a přirozený cyklus naruší, nastává problém.

V tradiční čínské medicíně platí, že pět orgánů cang transformuje pět tekutin jie: srdce tvoří pot, plíce nosní hleny, játra tvoří slzy, slezina sliny a ledviny tvoří tchuo sliny - toto představuje patero tekutin jie.

Je to samozřejmě složitější. Jak ve svých knihách uvádí Vladimír Ando: Pot kromě toho, že je tekutinou srdce, má těsný vztah i k plicím, žaludku a ledvinám. Na povrch těla se dostává díky rozptylovací funkci plic a také jeho vylučování je ovlivňováno stavem jejich čchi; pokud je prázdná, povrch těla není dostatečně pevný, a proto je pocení častější a intenzivnější; je-li naopak čchi plic v důsledku plnosti zahrazena, póry v pokožce se také více uzavírají a zhoršuje se schopnost vypocení. Zdrojem tvorby potu jsou tekutiny v potravě, která se rozkládá v žaludku; stav nadměrné horkosti v žaludku může rovněž vyvolat zvýšené vylučování potu. Ledviny svou esencí ting představují nejvlastnější základ pro tvorbu jinových tekutin v těle, zatímco jejich jangová čchi je energetickým zdrojem transformace tělních tekutin.

Nevyváženost čchi ledvin se tudíž přenáší i do procesu pocení, např. při prázdnotě jin ledvin se objevuje tzv. kradmé pocení, tj. pocení ve spánku, prázdnota jangu ledvin se pak odráží v častém, tzv. samovolném pocení.

Hleny jsou tekutinou spojenou s plícemi; nacházejí se v nose, který je vývodem čchi plic, a jejich funkcí je zvlhčování nosní dutiny. Jsou ovlivňovány stavem plicní čchi; např. je-li v plicích nadbytek horkosti, hleny vysychají a zmenšuje se jejich množství; je-li tělo naopak napadeno chladem a vlhkem, nos se zanáší hleny (plíce mají oslabenou schopnost plnit rozptylovací funkci).

Slzy zvlhčují oči, které jsou vývodem čchi jater, takže tato tekutina přináleží k játrům a je jimi ovlivňována. Prázdnota krve a jin jater např. vyvolává suchost v očích, větrný oheň v dráze jater způsobuje zrudnutí očí a slzení, jež se ještě více zintenzivňuje za větrného počasí; slzení na větru bez předešlého zánětu očí je důsledkem prázdnoty jater i ledvin současně.

Pot je považován za tekutinu srdce proto, že vzniká z tělních tekutin, o nichž čínská medicína říká, že: ,,Tělní tekutiny a krev mají společný původ“; a jelikož orgánem, který řídí krev, je srdce, ono především ovlivňuje i tvorbu potu. Prázdnota jangové čchi srdce způsobuje silné pocení, oslabení jeho jinové čchi se projevuje nočním, kradmým pocením.

Sliny nacházející se v ústní dutině jsou v čínské medicíně produktem sleziny, jejíž vývodem jsou právě ústa. Onemocnění sleziny má proto bezprostřední vliv i na tvorbu slin. Při oslabení sleziny a následkem zablokování vlhkosti uvnitř se snižuje sekrece slin a v ústech je pocit sucha, vlhkost a horko v dráze sleziny vyvolávají zvýšenou tvorbu slin, atd. Druhý typ slin jsou sliny tchuo, které se nacházejí rovněž v ústní dutině, avšak na rozdíl od slin sien jsou hustší a jejich původcem jsou ledviny, jejichž dráha má odbočky ke kořenu jazyka. Při nedostatku jin ledvin se snižuje i tvorba slin tchuo a jazyk i ústa jsou suché; při oslabení ledvinového jangu se tekutiny netransformují dostatečně, proto tzv. vodní škodlivost (šuej-sie) proráží nahoru a způsobuje nadměrné slinění. V patologii se mezi sien a tchuo rozlišuje tak, že sliny sien jsou ty, které vytékají z koutků úst, zatímco sliny tchuo vytékají z prostředka úst.

Zjednodušeně:

Nosní hleny = plíce = zvlhčují nosní dutinu = při horkosti v plicích hleny vysychají, při omezení rozptylovací funkce plic se shromažďují v nose a vytékají

Slzy = játra = zvlhčují oči = při vyčerpanosti jin jater a ledvin jsou oči suché, při větrném ohni v dráze jater a oslabenosti jater a ledvin slzení očí

Pot = srdce = pomáhá regulovat tělesnou teplotu = při prázdnotě jangu spontánní pocení, při prázdnotě jin srdce kradmé pocení


Sliny sien = slezina = zvlhčují ústní dutinu, podporují trávení = při oslabení sleziny anebo vlhké horkosti v ní nadměrné slinění, při úbytku jin sleziny a žaludku sucho v ústech

Sliny tchuo = ledviny = zvlhčují ústní dutinu = podporují trávení = při nedostatku jin ledvin sucho v ústech, při oslabení jejich jangu nadměrné slinění

Vladimír Ando upřesňuje také vztah krve vůči tělním tekutinám:

Kapalná složka krve je podle čínské medicíny jedním ze zdrojů doplňování tělních tekutin. Tím, že se dostává i mimo cévy, proniká do organismu a tam se mění v tekutiny t’in-jie. Proto objem krve má bezprostřední vliv i na objem organických tekutin. Zahušťování krve např. způsobuje, že se zmenší množství krevní tekutiny vystupující mimo cévy, a tudíž i množství tělních tekutin potřebných pro svlažování svalstva, pokožky atd.

Výsledkem bude vysychání svalstva i pokožky. Velká ztráta krve má za následek ubytí tekutin, které se zvýší ještě tím, že tělní tekutiny vstupují do cév, aby nahradily a doplnily úbytek krve.

Chorobné stavy tohoto typu se projevují pocity žízně, sucha v ústech, vysycháním pokožky, nedostatkem moče, suchou stolici apod. V léčebné praxi se v dané souvislosti upozorňuje na to, že v případě chudokrevnosti z jakékoliv příčiny se nesmí uplatňovat potopudné metody. Tato zásada je vyjádřena v poučce: „U osob, které trpí ztrátou krve, se nesmí vyvolávat pocení.“

Pozor na vlhkost. Především slezina má ráda sucho a nesnáší vlhko. Vlhko, které „obkličuje“ slezinu, oslabuje její transformační a přepravní funkce vztahující se k procesu trávení potravy, následkem čehož dochází k průjmům.


Při zahrazení oslabené jangové čchi vlhkostí se jakožto všeobecná metoda doporučuje použít močopudných prostředků, jimiž se vlhká škodlivost vyloučí z těla a mechanismus čchi se tímto zásahem samočinně upraví také. „Zprůchodnění jangu nespočívá v zateplování, nýbrž spočívá v napravení močení." Povahou vlhkosti je klesání dolů. Stejně, jako je přirozeným směrem vody sestupný pohyb.

Vlhko ale nejsou hleny. Zákeřné jsou zejména ty patogenní. V užším významu je pojmenováním pro husté hleny v dýchacích cestách, které se při kašli dostávají ven, a jsou tudíž viditelné. V širším smyslu slova ovšem tchan-jin znamená vodnaté sraženiny uvnitř těla, které nejsou pozorovatelné.

Všeobecně se hleny dělí do dvou skupin:

1. Hleny mající tvar: jsou hustší, zformované do tvarů, vznikají ze sekretů v dýchacím traktu, které způsobují chrčivý zvuk při dýchání a které lze vykašlat. 2. Hleny bez tvaru: lze zjistit pouze nepřímo na základě chorobných projevů, jež způsobují, jako jsou závratě, nevolnost a nutkání na zvracení, bušení srdce a zkrácení dechu, psychické poruchy, blouznění.

Další zajímavosti, tipy a doporučení najdete v kategorii „Články“ – Principy tradiční medicíny a její metody



Ráda Vám doporučím konkrétní byliny a jídelníček přímo pro Vás. Každý člověk je jedinečný a je třeba ke každému přistupovat individuálně.

Jako certifikovaná terapeutka nabízím sestavení bylinných směsí (případně i jídelníčků) přímo na míru. Co prospívá jednomu, druhému prospívat nemusí, přitom oba mohou mít stejný zdravotní problém.

S čím vám mohu pomoci:

  1. Doporučení vhodné stravy a životního stylu

  2. Detoxikace, redukce váhy

  3. Únava, potíže se spánkem

  4. Problémy s trávením včetně prediabetes a hypoglykémie

  5. Akné, ekzémy, plísně

  6. Menstruační potíže, hormonální nerovnováha, klimakterium

  7. Nervozita, napětí, úzkost, deprese

Kontaktovat mne můžete prostřednictvím emailu – tradicniterapie@gmail.com nebo volavka@lecive-pohadky.cz, Zlín.

Upozornění: Informace uvedené na tomto webu www.tradicni-terapie.cz jsou pouze informativní a nejsou určeny k nahrazení rad od kvalifikovaného lékaře. Stejně tak ani bylinná léčba a změna jídelníčku nemůže dle legislativních norem nahradit léčbu západní medicínou. Tradiční medicína je velmi úspěšná v případě dobře nastolené spolupráce. Někdy je léčba dlouhodobá, ale její pozitivní vliv pocítíte již po pár dnech či týdnech.